Ilusion

Potřebujete do něčeho uložit své reklamní předměty, katalogy nebo máte obchod a chcete tašky s vlastním logem? Rádi vám s tím pomůžeme. Igelitové tašky už dnes nejsou příliš v oblibě díky špatnému vlivu na životní prostředí. Proto vám nabízíme skvělou alternativu – papírové tašky, na které vám s radostí vytiskneme cokoliv si budete přát. Stačí nám zaslat vaše logo a my jím potiskneme papírovou tašku dle vašeho výběru. Rádi vám s výběrem poradíme a doporučíme, co by se pro vás nejlépe hodilo. Nemusíte mít strach, že se taška rychle zničí. Tašky, které nabízíme jsou z pevného kraftového papíru s kroucenými uchy a něco vydrží.

Papírové tašky jsou v dnešní době čím dál více v oblibě. Šetří životní prostředí, jsou pevné a vejde se do nich spousta věcí. Vybrat si u nás můžete z několika stylů, velikostí a bílé nebo hnědé barvy. Tašky jsou vhodné k uložení vašich reklamních předmětů, katalogů, ale také na nákup, přenášení věcí a podobně. Plánujete obdarovat své obchodní partnery nebo zaměstnance například na Vánoce? Není nic jednoduššího, než vložit dárky do papírové tašky s vaším logem. Díky papírové tašce budou kromě radosti z dárků obdarovaní vědět, že vám záleží také na životním prostředí. Logo lze umístit na střed nebo zadní část tašky, potisk trvá přibližně 9 dní a poté tašky odesíláme k vám. Jelikož si vážíme svých zákazníků, snažíme se splnit veškeré vaše přání a požadavky tak, abyste byli co nejvíce spokojení.

Potisk papírových tašek provádíme už několik let a kvalita je pro nás na prvním místě. Tašky jsou skvělou formou propagace, protože je lidé nosí do obchodů, předávají si v nich různé věci nebo třeba dárky. Pokud tedy váháte nad reklamním předmětem, který vás dostane do podvědomí lidí, tašky jsou tou správnou volbou, a my je pro vás rádi potiskneme. Už teď se těšíme na vaši případnou objednávku.

V dnešní době už se vyrábí nejrůznějšími způsoby. Už dávno si nepřetváříme to, co je nám dáno přírodou, holýma rukama k obrazu svému, už dávno sázíme na daleko dokonalejší výrobní postupy. A je těžko odhadnout, kde tento vývoj skončí, skončí-li tedy vůbec. Protože doba, kdy bylo vrcholem dokonalosti opracovávání něčeho pazourkem, je už dávnou minulostí, s výrobou využívající pouze ruční nářadí už bychom si také nevystačili. A vrcholem pokroku už není vlastně ani strojová výroba někde v továrnách či dílnách. Dnes už totiž lidstvo umí k výrobě lecčeho využít třeba i trojrozměrný tisk.

Ano, dnes už si můžeme nechat výrobky, které potřebujeme, klidně i vytisknout. A tím pochopitelně nemyslím jenom dvojrozměrné obrázky, ale i trojrozměrné předměty. Už tu máme i 3D tiskárny, které dokážou věrně okopírovat jim předložený model a vyrobit nám dokonale kdeco, prototypy finálních výrobků počínaje a sériovou výrobou konče. S využitím trojrozměrného tisku si můžeme nechat vyrobit cokoliv, po čem zatoužíme, od různých propagačních a dekorativních předmětů až po třeba náhradní díly, jež nejsou k sehnání.

Stačí oslovit příslušnou firmu, jež se takovou výrobou zabývá, dodat jí model toho, co má vzniknout, případně využít služeb jejího konstruktéra, a dál se vlastně není třeba o nic starat. Protože se v takové tiskárně jednoduše nataví zvolený materiál a tento je tryskou vytlačován a ukládán po vrstvách na sebe tak dlouho, až nakonec spatří světlo světa vytoužený hotový výrobek.

Je to něco v podstatě dokonalého. Protože se taková výroba obejde téměř bez odpadu a je ekologická, a přitom nám může poskytnout nespornou kvalitu, jíž by se jinak jen těžko dosahovalo.

A jaká je cena 3D tisku? Ta sice závisí na ceně materiálu, množství odvedené práce a čase, ale přesto se dá považovat za výhodnou. Jak hravě zjistíte i vy sami.

Když člověk pracuje, dostává (nebo by aspoň měl dostávat) za svoji práci náležitou odměnu vyjádřenou penězi. Někdo tomu říká plat, někdo spíše almužna, ale přesně je to čistá mzda.

Taková čistá mzda by měla člověku posloužit k tomu, aby za ni žil, aby si za takové peníze pořídil vše, co potřebuje. Ovšem je tato skutečně tím, co si onen konkrétní člověk vydělal? Vlastně není. Aby někdo totiž takovou čistou mzdu dostal, musí vydělat o poznání více. Jeho práce musí přinést takový zisk, aby se z něj uživil i zaměstnavatel dotyčného člověka, aby se udržela firma, ve které dotyčný pracuje, v chodu, aby si přišli na své i případní akcionáři, administrativní aparát a případně i další lidé, kteří jsou s takovou firmou propojeni, ovšem sami nic výdělečného nevytvoří.

A ani to, co potom na onoho zaměstnance zbude, ještě tento nedostane. On si z koho totiž ještě ukrojí svůj podíl stát. Z hrubé mzdy, kterou tak zaměstnavatel člověku poskytne, se musí ještě zaplatit povinné odvody, a teprve to, co zbude až pak, je skutečně ona čistá mzda. A ještě než vůbec vznikne ona hrubá mzda, je tu ještě vyšší mzda superhrubá, ze které platí zaměstnavatel (klidně i bez vědomí zaměstnance) zdravotní a sociální pojištění.

Na člověku tak v podstatě parazituje kdekdo, a než se dostanou peníze až do jeho ruky nebo na jeho účet, notně se ztenčí. A chabou útěchou může být někomu takovému to, že může uplatňovat v některých případech slevu na dani, již si bere stát, jmenovitě slevu na poplatníka, na vyživovaného manžela, na vyživovaného manžela ZTP/P, pro invalidní důchod I. a II. stupně, pro invalidní důchod III. stupně, pro držitele průkazu ZTP/P, pro studenta, za umístění dítěte či za elektronickou evidenci tržeb, zvýhodnění se dotýká i dětí či dětí s průkazem ZTP/P.

A tak člověk nakonec dostane to, co dostane. Pokud mu z toho ještě nemusí strhnout třeba exekuční srážky nebo solidární daň. A z toho už má konečně žít on. A snad mu to bude stačit.